Automounter

Automounter úzce souvisí s NFS. Umožňuje totiž zpřístupnit adresář (disk) na jiném stroji, kde běží NFS daemon a kde je povolen přístup (viz. soubor /etc/exports a odstavec 4.6). Existují dva možné přístupy:

am-utils:

jde o čistý uživatelský daemon, takže pro jeho fungování nepotřebujeme žádné speciální nastavení jádra. Po jeho nainstalování se automaticky spouští jeho konfigurace (lze též ručně pomocí dpkg-reconfigure am-utils, jak je obecně zvykem od distribuce woody). Doporučuje se na všechny otázky odpovědět podle zobrazovaných default hodnot. Mountovaný adresář (disk) se tak objeví v adresáři /net/XXX, kde XXX je jméno příslušného počítače.

autofs:

tento balíček vyžaduje nastavení podpory v jádře, musíme tedy aktivovat položky (jádro 2.6.XX)

CONFIG_AUTOFS4_FS=y
CONFIG_NFS_FS=y
CONFIG_NFS_V3=y
CONFIG_NFS_V4=y

Poslední položka není nutná, má cenu pouze v případě, že NFS server, který chceme využít, má zakompilovanou položku CONFIG_NFSD_V4. U starších jader typu 2.4 obvykle najdeme místo první položky volbu CONFIG_AUTOFS_FS, což obvykle stačí. Poznamenejme, že verze AUTOFS4 v sobě zahrnuje i zmíněnou starší verzi, proto nesmíme aktivovat obě položky současně.

Dále je obvykle potřeba nastavit volbu nonstrict v souboru /etc/auto.net:

opts="-fstype=nfs,hard,intr,nodev,nosuid,nonstrict"

Tím je nastavení hotovo. Připojené síťové disky pak najdeme v adresáři /var/autofs/net/ nebo /net -- záleží na nastavení v konfiguračním souboru /etc/auto.master.